Stránky

neděle 27. července 2014

Když se zamiluje kůň...


„Tu však jsem náhle viděl,že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný protože jsem u něho. Když se to takhle řekne, zní to velmi prostě, ale když pak o tom člověk přemýšlí, je to obrovská věc, která vůbec nemá konce. Je to něco, co člověka může úplně roztrhat a změnit. Je to láska, a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě!“ Erich Maria Remarque.


Přišla zase ta vzácná chvíle, kterou můžete trávit se svým milým. Zase proto, páč za posledních pár dní jich bylo opravdu spousty, ale takhle na začátku vám přijde vzácná chvíle i ta, která nastane po tom, co vás váš středobod opustí, jen aby si odskočil třeba na toaletu. Vítejte ve světě jednoho blázna!

Užíváte si každou minutu, vteřinu, sekundu... Každou možnost se jej dotknout, přitulit se nebo jen tak zírat do těch laskavých hnědých očí. Ten pohled, jak se on sám utápí v těch vašich. Ten pocit, že po světě chodí někdo, kdo se na vás těší dřív, než vůbec odjede.

Všední činnosti jsou najednou pro vás nevšední. Holky touží po restauracích a podobných kulturních zážitcích, ale zkoušeli jste někdy jen tak stát v kuchyni a koukat na něj, jak vám chystá večeři? Když opomenu myšlenku, že vás děsí fakt, že to dělá lépe jak vy, a měli byste se nad sebou zamyslet (v dobrém slova smyslu), tak je to sexy. S jakou pečlivostí to chystá. Není to o tom, že vezme kus másla, kydne vám ho na chleba, na to vám šupne oschlej sýr, týden starou šunku a mezitím se stihne ještě pětkrát podrbat v rozkroku. Je to spíš takovej rituál, vše má svůj způsob, vše má své místo. Výsledkem je vám "obložený" stůl všeho možného a vy se cítíte jako královna.

Jak to vidím teď...

...až mi spadnou růžový brejle.

Nemluvím radši ani o pohledu na něj, když vám předvádí, jak se vlastně pere. :) I když si myslím, že v tomto období by mi přišlo roztomilé třeba vraždění nevinných štěňátek, tedy kdyby to dělal on. Jiné bych za to zavrhla (néééé, nejsem morbidní...).

A tak si chodím po světě, tedy spíš po Praze, usmívám na všechno a na všechny a čekám jen, až se mě někdo zeptá, na čem že to jedu. Smůla pro vás, neb je to limitovaná edice a vhodná jen pro mou krevní skupinu. :) No, myslím, že bude lepší, když to radši ukončím nějakou písničkou, abych jisté čtenáře nezačala moc těmi řečičkami nudit, i když jich asi v blízké budoucnosti bude. ;) No jóóó, opět ta Miley!

Miley Cyrus - When I look at you


Brou noc,

Jujáček =)

Žádné komentáře:

Okomentovat